O mediaci

V takové situaci může jeden ustoupit a svých nároků se zříci, aby byl klid. Můžeme se přestat stýkat a začít se navzájem ignorovat, můžeme se snažit jeden druhého překřičet nebo se můžeme obrátit na soud, aby tu věc vyřešil za nás a rozhodl, jak bude všechno dál. Jednostranný ústupek sice zdánlivě přinese klid, ale ustupujícímu někde uvnitř v hlavě většinou hlodá červík, že se nechal zatlačit do kouta a že vlastně spokojený není. Když se přestaneme stýkat, problém se vůbec neřeší a často je nám líto pošramocených vztahů. Z překřikování jen roste krevní tlak a hladina cholesterolu, zatímco problém  zůstává stejně nevyřešený. Soud může v mnoha případech pomoci, alespoň vydá jednoznačný verdikt, co má kdo udělat, ale vyčerpává nervově i finančně, stojí spoustu času, musíme přijmout rozhodnutí, které za nás udělal někdo jiný a které se nakonec nemusí líbit nikomu, a navíc soudy většinou způsobují vážné narušení mezilidských vztahů, což nám může také komplikovat život (v rodině, ale i mezi spolupracovníky nebo sousedy). 

 

Místo těchto řešení se můžeme také obrátit na mediátora a zúčastnit se mediace. Mediátor není soudce, jeho úkolem není ani poradit, co máme udělat, ani zhodnotit, které řešení je nejlepší, nebo rozhodnout, která strana má pravdu. Řešení si v mediaci hledají lidé sami - takové, které nejlépe vyhovuje právě jim. Řešení, na která jsme přišli sami, nejsnáze a nejlépe přijímáme. Mediátor není odborníkem na naše životy, ale na komunikaci a kladení otázek - jeho úkolem je umožnit, abychom se navzájem pochopili a abychom mohli k dohodě dojít. Umí dávat vhodné otázky, umí přimět lidi, aby viděli svou situaci i z jiných zorných úhlů a aby mohli přijít na řešení, která je třeba vůbec nenapadla, ale přitom uspokojí všechny zúčastněné. Nakonec nám pomůže vytvořit a sepsat dohodu, kde bude napsané všechno, na čem jsme se domluvili, včetně toho, co se stane, když jedna ze stran společnou dohodu poruší.

 

Hotovo, urovnáno 

Mediace se odehrává v přátelské a neformální atmosféře, v níž se nebudeme cítit pod tlakem a ve stresu. Mediátor je vázaný mlčenlivostí, takže budeme moci mluvit otevřeně a beze strachu, že se o tom, co bylo řečeno, dozví kdokoliv další. Mediace je dobrovolná, to znamená, že ji můžeme kdykoliv ukončit, pokud by nám připadala neužitečná. 

Zaplatíme si tak jen za čas, který strávíme hledáním řešení věcí, jež jsou pro nás důležité. Vzájemné vztahy se mediací nenaruší, mnohem častěji se naopak zlepší.  

• vypořádání v souvislosti s ukončením manželství / partnerství a rozvodem
• způsob a rozsah péče o nezletilé děti, styk rodičů a prarodičů s dětmi
• spory rodičů s dospělými dětmi, mezigenerační spory vůbec
• dohody mezi dědici o vypořádání dědictví
• problémy při spoluvlastnictví, nakládání se společnout věcí, vypořádání spoluvlastnictví
• problémy v sousedském soužití
• problémy v nájemních vztazích, např. majitel bytu a nájemce
• spotřebitelské spory, např. komplikace při reklamaci zboží nebo služeb
• konflikty v pracovněprávních vztazích - mezi zaměstnanci nebo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
• konflikty mezi občanem a institucí, např. rodiče versus škola, pacient versus nemocnice